Přehled konstrukčních systémů

28. července 2021

V případě prefabrikovaných systémů se výsledný objekt nebo stavba sestává z předem vyrobených dílců různé velikosti, připravených většinou v továrních podmínkách a následně přivezených na místo stavby, kde se smontují. 

Ing. Martin Růžička

Systémy prefabrikované

V případě prefabrikovaných systémů se výsledný objekt nebo stavba sestává z předem vyrobených dílců různé velikosti, připravených většinou v továrních podmínkách a následně přivezených na místo stavby, kde se smontují. Prefabrikace obecně je vhodná pro velká množství opakujících se prvků.

Výhody

• je možné dosáhnout vysoké míry efektivity v případě opakujících se prvků
• celkem rychlá montáž prvků na stavbě, řádově ve dnech
• možnost přemístění značné části výrobního procesu do výrobních hal. To je vhodné např. pro oblasti s krátkou stavební sezónou

Nevýhody

• je nutná počáteční investice do výrobního závodu a dále nutnost přepravy těžkých dílců na velké vzdálenosti a dostupnost těžké manipulační techniky na stavbu
• nižší míra flexibility pokud jde o atypická a nestandardní řešení a individuální požadavky klienta, nižší flexibilita vůči požadavkům trhu a jistá nutnost produkovat nezávisle na jeho aktuálních potřebách

Setkávám se rovněž s přístupem, že jednotlivé části jsou sice připravovány mimo stavbu ale nejedná o standardní prefabrikaci, tedy produkci na výrobní lince, jejíž výsledkem bývá prvek ve vysokém stupni dokončení a kompletace. Jde spíše o dílenskou přípravu jednotlivých prvků v různém stupni dokončení a míra opakování prvků bývá podstatně nižší, používá se tedy i pro zcela individuální stavby. Je to tedy jakýsi mezistupeň mezi tovární prefabrikací a realizací přímo na stavbě, se snahou využít výhod obou těchto přístupů a naopak potlačit jejich případné nevýhody.

Systémy stavěné přímo na stavbě

U těchto systémů je průběh stavby podobný jako např. u zděné stavby, kdy se na staveniště přiveze materiál a z něj se postupně vytváří stavba - stavební dílo.

• konstrukce tesařské - základní prvek tvoří trámy čtvercového nebo obdélníkového průřezu, které jsou spojovány klasickými tesařskými spoji. Příkladem tesařských konstrukcí jsou třeba i původní hrázděné stavby. Základní konstrukce je pak v dnešní době oplášťena různým způsobem, často za použití lehkých prefabrikovaných panelů, případně v kombinaci s Two by Four, a tak, že větší část tesařské konstrukce je viditelná v interiéru. Domy stavěné tímto způsobem nejsou bohužel příliš rozšířené a to především pro vysokou míru lidské práce a vysoké nároky na řemeslné zpracování. Tomu pak odpovídá i cena takového domu.
• stavby srubové - ty v současnosti zažívají jistou renesanci. Atmosféra srubu je zcela jedinečná a neopakovatelná. Srub si nepořizuje každý a není dost dobře možné ho postavit všude. Pokud se však sejde místo, vlastní stavba a její majitel, dostáváme něco, co neumí žádná jiná stavební technologie. I zde je ale vysoký podíl lidské práce a celkem vysoká spotřeba materiálu. Samo masivní dřevo už také jen obtížně splňuje stále se zvyšující nároky na tepelně izolační vlastnosti konstrukcí a často se tak sruby doplňují další vrstvou tepelné izolace. Masivní srubové stavby se ale chovají velice inteligentně, především pokud jde o kvalitu vnitřního prostředí a jsou-li správně provedeny, protopíme v nich méně než bychom očekávali a než by odpovídalo výpočtům a teoretickým poznatkům. Dřevo jako by samo vědělo, co je třeba a co se od něj očekává. Tyto přímé zkušenosti volají po aktualizaci teoretických předpokladů.

I přes to, že právě zmíněné systémy netvoří, a patrně nikdy nebudou tvořit, významný a rozhodující podíl na trhu, přimlouvám se za ně a za jejich zachování a podporu a to z jednoho prostého důvodu. Podmínkou pro jejich existenci je dobré řemeslo. A řemeslo je pak spojení lidského důmyslu, zkušeností generací a dovednosti a umu lidských rukou. Nositelem dobrého a poctivého řemesla nemůže být nepoctivý člověk. Dobré a poctivé řemeslo kultivuje a vychovává jeho nositele i jeho okolí. Važme si dobrých a poctivých řemeslníků a podporujme dobré řemeslo.

Systémy kombinované

Jednotlivé systémy dosud uvedené lze mezi sebou kombinovat a dosahovat tak žádoucích výsledků, jakkoli se to zatím moc neděje, což je škoda, způsobená především neochotou a nezájmem mezi sebou více spolupracovat a rovněž stavem našeho trhu, na kterém dřevostavby obecně nejsou dosud dostatečně zastoupeny.

Příkladem kombinovaného systému mohou být třeba dřevěné skeletové systémy, kdy základní nosná konstrukce je vytvářena z prefabrikovaných tyčových prvků z lepeného dřeva spojovaných pomocí speciálních styčníků, která je kompletována lehkými stěnovými panely nebo přímo na stavbě v rámci systému Two by Four. Podobně lze kombinovat a doplňovat i třeba stavby srubové nebo tesařské.

Stále častěji se setkáváme s požitím dřeva i u tzv. velkorozponových staveb, jako jsou sportovní haly, výstavní haly a pavilony, průmyslové haly apod., často architektonicky velice hodnotné. Běžné už je rozpětí kolem 100 m a do budoucna se už počítá s rozpony ještě většími.

Dřevo se rovněž používá pro konstrukce mostních lávek a mostů, včetně dálničních. V těchto případech už je ale většinou na místě hovořit o dřevěných konstrukcích, protože stavba je tvořena v převážné míře pouze vlastní dřevěnou konstrukcí.

Kombinované systémy mohou ale i snadnou přesáhnout rámec dřevostaveb. Lze je dobře integrovat do zděné, betonové nebo ocelové stavby, především v rámci rekonstrukcí, dostaveb a přestaveb. V zahraničí se můžeme běžně setkat i s rozsáhlými stavbami v centrech měst, kdy parter budovy, případně její podzemní část je z betonu nebo oceli a na ní je postaveno několik pater bytů jako dřevostavba.

Možnosti použití dřeva jsou tedy opravdu značné. Intenzívní vývoj a výzkum v této oblasti pak pomáhají dále tyto možnosti dále rozšiřovat a zároveň potlačovat jeho nevýhody. Dřevo tak začínáme stále více a více používat i pro aplikace, kde to dosud nebývalo běžné. Materiály na bázi dřeva, dále kompozitní materiály a další způsoby a možnosti použití dřeva a výrobků na jeho bázi v konstrukcích představují stále se rozšiřující paletu možností a šancí.

Čerpáno z Ing. Martin Růžička, Stavíme dům ze dřeva, Praha 2005, 68-71.