Stavíme pro Vás rodinné a bytové domy - dřevostavby. Vše jako nízkonákladové, nízkoenergetické, pasivní domy, na bázi dřeva a dalších materiálů z obnovitelných zdrojů

Konference Pasivní Domy 2010

Ve dnech 13. a 14. října 2010 se v Brně uskutečnil další ročník mezinárodní konference Pasivní domy, které jsme se, jako členové Centra pasivního domu a tedy pořadatele konference, rovněž účastnili, a jako obvykle, velice aktivně.

Kromě výstavního stánku v rámci prezentace firem při příležitosti konference, vystoupili jsme rovněž s příspěvkem v rámci vlastní konference, který byl zaměřen na naše dosavadní zkušenosti s návrhem, realizací a především užíváním pasivních domů a po konferenci jsme se připojili k exkurzi po pasivních stavbách v sousedním Rakousku.

Konference se uskutečnila, v do jistém míry přelomové době, jednak tak zvané "ekonomické krize" a jednak ve dnech, kdy už bylo téměř jisté, že bude dočasně zastaven program Zelená úsporám, jakkoli zástupci příslušného fondu, zřízeného pro tento účel, nebyli schopni na přímou otázku jasně odpovědět. Těžko ale čekat od ministerského úředníka přímou odpověď.

Vlastní konference potvrdila vzrůstající zájem o pasivní stavění, a rovněž otevřela řadu otázek, na které je nám v následujích dnech a týdnech hledat odpověď a řešení. Mimo jiné jsme se taky dozvěděli, že dům z "naší líhně" (viz. foto), byl jeden z prvních, který už opravdu dostal dotaci na účet svého majitele; tato informace nás však samozřejmě příliš nepřekvapila. Podobně jako další zjištění, že v "devítce" dosud opravdu přidělených dotací je více "našich dětí" :-)

Velice zajímavou byla pak následná exkurse do Rakouska, kde jsme měli možnost navštívit na naše poměry veliké pasivní stavby - bytové domy se stovkami bytů, školu s 36 třídami a velikou tělocvičnou, a dokonce komplex věznice a justičního paláce - to vše v pasivním standardu. Z diskuze s našimi průvodci vyplynulo, že v Rakousku už není argument o vyšších pořizovacích nákladech pasivních staveb na pořadu dne. Lapidárně řečeno - už toho mají v pasivním standardu postaveno tolik, že se jasně prokázalo, že následné úspory, a tedy celkový efekt takových staveb, jsou podstatně významnější, než jednorázově vyšší náklady na počátku stavby. A i otázka vyšších nákladů je velice diskutabilní. Právě velké budovy lze realizovat v pasivním standardu mnohem levněji a jednodušeji, než např. rodinné domy, a rozsah úspor u velkých staveb je velice významný. Pouhý pohled na řadu nových administrativních budov u nás nenechá ani naprostého laika na pochybách, že architekt rozhodně nebyl veden snahou uspořit na nákladech stavby a ani na jejím následném provozu. Ukazuje se, že architektům bude asi vhodné občas připomenout, že nesou zásadní podíl odpovědnosti na skutečnosti, že stavby spotřebovávají na svůj provoz cca 40% veškeré vyrobené energie. V případě pasivních staveb se pak běžně pohybujeme na cca desetině dosud běžné spotřeby.

Konference i následná exkurze potvrdila, že stavět pasivní domy, tedy obecně stavby s podstatně nižšími energetickými nároky na provoz, než na jaké jsme dosud zvyklí, je rozumné a odpovědné, a že to umíme. Naší ctižádostí je pak aby se takový dům stal standardem a aby byl dostupný právě těm, kteří chtějí rozumně bydlet a musí pečlivě sledovat svůj rodinný rozpočet.